Nejrůznější bylinky jsou známé svými - někdy až kouzelnými - účinky na zdraví lidského organismu. Na dobrý spánek  je jich celá řada, ale jednou z nejznámnějších je určitě mučenka. Kromě toho, že pomáhá zvedat náladu, povzbuzuje a aktivizuje, je nepostradatelným pomocníkem při psychickém vyčerpání a podrážděnosti. Již naši předkové ji používali jako léčivý prostředek při neklidu, migrénách, menstruačních bolestech a poruchách spánku. Nejčastěji se pije jako čaj, ale její extrakt je také důležitou součástí celé řady bylinných směsí a sirupů.

Čaj klidu

1 čajovou lžičku mučenkové nati zalijeme 150 ml vroucí vody a necháme 15 minut louhovat. Pijeme šálek dvakrát až třikrát denně a půl hodiny před spaním. Mučenka spánek nejen navozuje, ale přispívá také k jeho udržení.

Listy oregana čili dobromysli mají pikantní chuť, proto se v kuchyni používají velmi často. Hodí se  k ochucení masa na grilování, do pokrmů s rajčaty a na pizzu.

Pampeliška je bylina, která by nás měla upoutat i jinak, než jen svou něžnou krásou. Možná vás to překvapí, ale celá rostlina se dá zužitkovat v kuchyni. Pampeliškové listy vynikajícím způsobem podporují látkovou výměnu a mírně snižují krevní tlak. Povzbuzují trávení, zvyšují vylučování žluči a moči. Kořeny obsahují inulin, cukr, který dobře snášejí diabetici.

Květy zase uvolňují zahlenění. Pampeliška obsahuje dostatek vitaminu C, vitaminy skupiny B, karoten a minerální látky. Listy se sbírají před květem a lze z nich připravit velmi chutný salát. Kořen se sbírá ve stejnou dobu a suší se. Z květů se vyrábí med a domácí víno. Poupata se přidávají do různých salátů a dodávají jim gurmány ceněnou výrazně nahořklou chuť.

Pampeliška by se měla pojídat právě na jaře v rámci detoxikační očistné kůry.

Jeho první dochovaný popis pochází ze 4.století před naším letopočtem. V 1.století se věhlas pepře rozšířil až do Říma, a odtud pochopitelně na všehcna území,  která římská říše spravovala. Když začaly germánské kmeny obléhat Řím, žádaly jako výkupné, kromě zlata a stříbra, také pepř. Ve středověku byl pepř legálním a uznávaným platidlem. Jeho cena byla astronomická, proto se vůbec nepoužíval k dochucování pokrmů. Připomeňme si, že to byla především poptávka po pepři, co donutilo Portugalce k objevitelským cestám.

Pepř se používá nejen ke kulinářským účelům. V lidové medicíně má mnoho využití. Snižuje prý horečku, pomáhá při nachlazení a rýmě, zlepšuje trávení, nadýmání, snižuje riziko zácpy, napravuje "zkažený" žaludek, podporuje správnou činnost krevního oběhu, prokrvuje, prohřívá svaly při bolestech. Jeho prokrvující účinky jsou tak intenzivní, že je nutné dávat pozor na podráždění pokožky. Pepřovou silici lze míchat se santalem, rozmarýnem nebo cypřišem. Hodí se pro použití do aromalampiček nebo třeba do koupele.

• 140 g cibule
• 80 g mrkve
• 25 g cibule
• 65 g celeru
• 150 g rajčat
• petrželová nať
• 40 g mořské soli

Zeleninu omyjte, očistěte, nasekejte nahrubo a rozmixujte spolu se solí na jemné pyré. Plech vyložte pečícím papírem, zeleninovou směs na něj rozložte v rovnoměrné vrstvě a v troubě vyhřáté na 75 °C usuště přibližně 8 hodin.

Dvířka trouby zajistěte vařečkou, aby zůstala mírně pootevřená. Usušenou směs ještě rozmixujte, podle potřeby prosejte přes sítko a jemný prášek vsypejte do sklenice s hermetickým uzávěrem. Správně skladovaný sypký bujon vám vydrží až 10 týdnů.

Pochází z Orientu, pochutnávali si na ní faraonové. Pomáhá při potížích ledvin, dýchacích a močových cest. Prospívá metabolismu a podporuje trávení.

Obsahuje velmi intenzivní vonné silice, proto je nepostradatelný při přípravě masa na grilu. Pokud na žhavé uhlíky pod grilovací mřížkou položíte několik snítek čerstvého nebo sušeného rozmarýnu, získá maso vynikající chuť.

Listy této rostliny připomínají pampelišku, štiplavá chuť ředkvičku či řeřichu. Užívá se do salátů, omáček apod. Obsahuje vitamin C, podporuje chuť k jídlu a čistí organismus.

Je toho jako šafránu, říká se dodnes. A to proto, že šafrán byl ceněn víc než zlato a dodnes patří k nejdražším druhům koření. Šafrán kvete fialově a právě jeho tři tenounké blizny jsou zdrojem proslaveného koření. Květy se musí trhat ručně a blizny se vystřihují. Také ručně. Nelze se divit, že cena tohoto koření je závratná. Už ve středověku přišli na to, že šafrán lze nahradit světlicí barvířskou nebo měsíčkem zahradním. Falšovalo se o sto šest a kdo ví, jak je tomu dnes.

Domovem šafránu je Turecko. Odtud se rozšířil po celém světě. Římané si bez něj nedovedli představit hostinu. Dnes se nejlepší šafrán pěstuje ve Španělsku a v jižní Francii. Šafrán se prodává buď mletý, nebo v celých bliznách. Volte druhou variantu, neboť blizny se zase tak jednoduše nahrazovat nedají.

Proč je šafrán tolik vyhledáváným kořením? Protože dokáže pokrmu dodat nádhernou barvu i nezaměnitelnou chuť. Mezi  jídla, která se bez šafránu prostě neobejdou, patří španělská paella, francouzská rybí polévka bouillabaisse a milánské rizoto.

Pokud si šafrán koupíte, je potřeba ho před použitím rozdrobit a namočit do malého množství horké vody. A používá se ho jenom špetička. Lidová  medicína využívá šafrán od nepaměti. Čaj zklidňuje a prohřívá, pomáhá uvolňovat menstruační bolesti. Ale pozor. Používá se minimální množství, protože jinak působí jako narkotikum. Těhotné ženy by ho měly míjet.

Šafrán se od nepaměti používal nejen jako koření, ale také jako barvivo. Obsahuje látku, která se nazývá krocin a jež, jak jinak, dokáže i v malém množství, dodat látkám nádhernou zářivou žlutou barvu.

U nás poměrně přehlížený, ale už od starověku uznávaný jako kulinářské i léčivé koření. Ve středověku se dokonce tvrdilo, že zázračný zázvor pochází se samozného Ráje. Proč byl tak oslavován? Především proto, že dokázal rychle uklidnit rozbouřený žaludek a napravit dietní chyby, jichž se naši předkové dopustili. Ale nebyly to jen zažívací potíže, které dokázal eliminovat. Běžně se používal při bolestech kloubů nebo ke zmírnění potíží při nachlazení. A také k potlačení kinetóz, tedy nevolností vyvolaných pohybem. Kořen užívali už starověcí námořníci proti nepříjemné mořské nemoci. Zázvor totiž zvyšuje produkci trávicích šťáv, tím neutralizuje kyseliny, a proto se někdy podává místo klasických léků potlačujících nucení na zvracení, protože nezpůsobuje ospalost. Jedna z mnoha studií dokonce prokázala, že podávání 1 g zázvoru před chirurgickým zákrokem dokáže významně snížit pooperační nevolnost. Jestliže si nastrouháte čerstvý zázvor do salátu, nejenom že povzbudíte zažívání, ale dokonce potlačíte nadýmání, které u někoho čerstvá zelenina vyvolává.

Zázvor je podzemní oddenek rostliny volně rostoucí v jihovýchodní Asii. Jeho pronikavá vůně a ostře palčivá chuť nám prohřeje celé tělo, proto se jím ochucují i nápoje pro zahřátí např. punče, whisky.

Zázvor velmi prospívá zažívacímu traktu: předchází žaludeční nevolnosti, plynatosti a nadýmání. Zabraňuje tvoření krevních sraženin, podporuje krevní oběh. Při rýmě a kašli pomáhá tělu uvolňovat hleny. Využívá se k léčbě revmatismu, má protizánětlivé účinky.

Používá se hlavně v asijské kuchyni při vaření kari, při úpravě rybích pokrmů, ale přidává se i do zeleninových směsí. Báječně ochutí mdlou chuť některého ovoce, např. melounu, hrušek, broskví a banánů. Absolutní pochoutkou je ve spojení se zmrzlinou.