Šafrán

Je toho jako šafránu, říká se dodnes. A to proto, že šafrán byl ceněn víc než zlato a dodnes patří k nejdražším druhům koření. Šafrán kvete fialově a právě jeho tři tenounké blizny jsou zdrojem proslaveného koření. Květy se musí trhat ručně a blizny se vystřihují. Také ručně. Nelze se divit, že cena tohoto koření je závratná. Už ve středověku přišli na to, že šafrán lze nahradit světlicí barvířskou nebo měsíčkem zahradním. Falšovalo se o sto šest a kdo ví, jak je tomu dnes.

Domovem šafránu je Turecko. Odtud se rozšířil po celém světě. Římané si bez něj nedovedli představit hostinu. Dnes se nejlepší šafrán pěstuje ve Španělsku a v jižní Francii. Šafrán se prodává buď mletý, nebo v celých bliznách. Volte druhou variantu, neboť blizny se zase tak jednoduše nahrazovat nedají.

Proč je šafrán tolik vyhledáváným kořením? Protože dokáže pokrmu dodat nádhernou barvu i nezaměnitelnou chuť. Mezi  jídla, která se bez šafránu prostě neobejdou, patří španělská paella, francouzská rybí polévka bouillabaisse a milánské rizoto.

Pokud si šafrán koupíte, je potřeba ho před použitím rozdrobit a namočit do malého množství horké vody. A používá se ho jenom špetička. Lidová  medicína využívá šafrán od nepaměti. Čaj zklidňuje a prohřívá, pomáhá uvolňovat menstruační bolesti. Ale pozor. Používá se minimální množství, protože jinak působí jako narkotikum. Těhotné ženy by ho měly míjet.

Šafrán se od nepaměti používal nejen jako koření, ale také jako barvivo. Obsahuje látku, která se nazývá krocin a jež, jak jinak, dokáže i v malém množství, dodat látkám nádhernou zářivou žlutou barvu.